RODINA V KOLÍNĚ, z.s. O NÁS DĚTSKÁ SKUPINA MIKROJESLE PRÁDELNA KONTAKT
Valkyrie Profile
6 července, 2010, Andrea Zápotočná Žádné komentáře

Žila byla v jedné malé nuzné vesničce mladá dívka jménem Platina. I přesto že jí rodiče soustavně zatěžovali prací pro malé dítě příliš náročnou a týrali jí, měla je ráda. Mnohem raději ale měla svého zhruba stejně starého kamaráda Luciana. Kamaráda, který jí jednou v noci, klepající na okno jejího pokojíku, probudil s naléhavým sdělením že musí utéct, neb jí rodiče prodali otrokářům. Zpočátku mu sice nevěřila, nebo spíše ve své uzavřenosti a zklamání životem, ani věřit nechtěla… Rozhovor těchto dvou spřízněných duší ale přerušila Platinina matka, dříve než však stačila zakročit protáhla se její přebytečná dcera oknem a spolu se svým druhem zmizela v nedalekém lese.

Ve
hvozdu temném i za denního svitu tito dva držejíc se za ruce stěží vyhledávali
společnou cestu. Jejich prodírání nepříjemným porostem však brzy skončilo –
les začal řídnout, rázem se ocitli na okraji rozlehlé louky plné bílých lilií.
Pokud chtěli ve své cestě pokračovat museli volit trasu skrze tuto hrátku přírody.
Po pár krocích směrem do středu louky Platina poklesla v kolenou se slovy že
už nemůže dál… Její druh se jí snažil přesvědčit o tom, ať to ještě nevzdává,
ale ona dál mlela svá slova zklamání. V tom si ale Lucian uvědomil, cítíc že
i na něj leze únava, že tyhle lilie asi nebudou úplně normální – !bingo! byly
to totiž smuteční lilie. Smuteční lilie, v originále Weeping Lilies, jsou specifikou
fiktivní rostlinou, která své oběti uspí věčným spánkem a poté získá živiny
pro nenasytné kořínky z rozložených těl nešťastníků. Horká kandidátka na nešťastnici
dnešního večera – Platina, se dobrovolně rozhoduje odejít ze světa plného nenávisti
a nechává tak Luciana samotného na pospas osudu a citlivé jedince s kýblem plným
mořské vody.

Na
světě existuje nepřeberné množství japonských RPG her a každé z nich se pokouší
být něčím výjimečné. Z hlediska výjimečnosti se na této scéně dají spatřit dva
rozličné směry. Ten první sází na grafickou úchvatnost doprovázenou pokud možno
romantickým klišé. Tento trend je v současnosti velmi populární, poděkovat za
to můžeme Square a jejich sérii Final Fantasy. Sérii, která byla v posledních
letech vcelku nelogicky odlehčena od kvalitních zápletek, manga postaviček a
vůbec všeho pro japonská RPG osobního. Vyrostl nám tak jakýsi prototyp konzumního
RPG, které jsou schopny akceptovat masy lehce podlehnuvší grafickým orgiím.

Jako
druhý směr bych označil příběhově bohaté epické počiny často až filozofických
rozměrů, kde úžasná grafika hraje druhou roli. A když je řeč o filozofii nemohu
nezmínit legendární Xenogears a Xenoságu, vysokorozpočtové bokovky od Square
které jsou odborníky ceněné mnohem více než Final Fantasy.

Square
ovšem donedávna nebylo jediným velkým hráčem na poli japonských RPG. Před spojením
Enixu a Square byl konkurentem číslo jedna právě Enix. 🙂 Enix který měl na
své straně množství nezávislých týmů jako například tri-Ace (*1995), autory
v současnosti stále slavnější série Star Ocean.

Tri-Ace po nešťastné premiéře prvního Star Oceanu v roce 1996 na v té době
již prakticky mrtvý SNES, potřebovali akutně dokázat světu že umí. Což se jim
také povedlo s pokračováním Star Oceanu honosícím se přívlastkem Second Story,
který vyšel v roce 1998 pro Play Station. Tento titul již zajistil tri-Ace respekt
u širší veřejnosti, což dokazuje zlatá cena na „Play Station Award 1999“.

Ten
pravý okamžik měl ale teprve přijít. Množství finančních prostředků kterých
do tri-Ace Enix nalil dovolili odstartovat kromě pokračování SO i další projekt,
o kterém autoři mluvili jako o svém vysněném RPG a Enix jako velkorysém rozloučení
s érou Play Stationu 1.

Obrázky z Valkyrie Profile začali pomalu prosakovat internetem a videoherními
magazíny. Grafická dokonalost vyobrazených dvourozměrných scén nenechala nikoho
na pochybách že tento titul hodlá zaútočit na posty nejvyšší, okupované již
hezkou řádku let Final Fantasy. A když v roce 1999 Valkyrie Profile skutečně
vyšlo nemohlo následovat nic jiného než další zlaté ocenění na „Play Station
Award 2000“ a cena za nejlepší scénář na „4th Japan Entertainment
Software Awards“. V neposlední řadě se pak Valkyrie Profile setkalo i se
značnými prodejními úspěchy a oblibou nejen u RPG pozitivních majitelů Play
Stationu. Bohužel byl tento skvost kvůli neschopné distribuci v ČR svého času
téměř nesehnatelný. 🙁

Germánská mytologie aneb kdo je to ta Valkýra?

Germánská
mytologie je podobně jako všechny ostatní značně komplikovaným tématem, které
se dá interpretovat mnoha různými způsoby z nichž ten nejradikálnější použili
v rámci propagandy nacisté za druhé světové války. K pohodovému hraní Valkyrie
Profile samozřejmě nemusíte vědět o severských pohádkách zhola nic, vše se dozvíte
v pravý čas přímo ingame.

Jen
tak pro vaší informovanost: Svět VP je tvořen několika sférami, nás zajímají
akorát dvě: sféra bohů, kde žijí Aesir (Ásové) a Vanir (Vanové) bojující zrovna
mezi sebou, a sféra obyčejných smrtelníků – Midgarad. Vládce Ásů je Odin a mezi
jeho hlavní zbraň v boji s Vány patří právo natahat si do Valhaly duše padlých
smrtelníků z Midgardu a použít je jako bojovníky. Tuto činnost ale nevykonává
osobně, nýbrž pro ní má vyčleněny své „dcery“ valkýry o které pečuje
bohyně Freya. A právě jednu takovou valkýru budete ovládat. 🙂

Sice nejsem nějaký extra znalec germánské mytologie ale v tri-Ace mě jejím
zpracováním, byť do ní vkusně přimíchali co šlo :)), rozhodně potěšili.


Soudě
podle prvního pohledu by si mohl kdekdo myslet že je VP jen dalším z nekonečné
řady pokusů o klasické RPG s manga postavami, ano těmi s velkýma očima :)),
klasicky skvělou a originální zápletkou a mnohými známými elementy které určovaly
hlavní směr vývoje japonských RPG kolem roku 1995. První pohled je však minimálně
z poloviny klamavý, tri-Ace se s VP totiž podařilo něco absolutně nezvyklého!
Tato hra zabírající dva kotouče CD je stejně tak klasickým RPG jako něčím naprosto
novým a nikdy před tím nevídaným, obrovským krokem zpět a skokem v před zároveň.
🙂

Originalita
je to s čím se setkáte ve VP na každém kroku. Okolnosti nasvědčují tomu že by
měl být hlavním hrdinou osiřelý Lucian se kterým se seznámíme v prologu, maximálně
tak Platina. Ale autoři nám předkládají něco naprosto jiného, hlavní hrdinkou
se stane právě probuzená valkýra Leneth.

Leneth
je po zasněném vstupu do hry rázem zaúkolována svým „otcem“ Odinem
přívést do Valhaly co nejvíce duší padlých bojovníku, neb Ragnarok – konec dnů
jest na dosah. Leneth se tak vydává na dlouhou cestu do světa smrtelníků, který
je sužován válkami a zbytečným utrpením. Zpočátku naší hrdinku doprovází mocná
Freya, která hráče zasvětí do základních principů hry. Principů které představují
mix mezi klasickým RPG, akční hrou, plošinkovkou, strategii a bůhví čím ještě.

Abych zbytečně nemlžil vezmu vše pokud možno po pořádku. Hra se skládá v jádru
ze tří částí – světa, dungeonů a bojů. Herní čas je rozdělen na 8 kapitol z
nichž každá obsahuje 24 dnů, netřeba zmiňovat že vám každá provedená akce něco
z časových rezerv ukrojí.

Svět
je tvořen trojrozměrnou krajinou viděnou z oblačných výšin ve kterých Leneth
létá a aby bylo létání komfortní máte po ruce přehlednou 2D mapku. Do reliéfu
3D krajinky jsou symbolicky zaneseny zmenšeniny lidských měst a dalších pozoruhodností,
které jsou na 2D mapce viděny coby bíle body. Přiblíží-li se hráč se svým alter
egem k takovýmto bodům dostatečně blízko je možné danou lokaci podrobněji prozkoumat.
Namísto bezcílného poletování je daleko účelnější nejdříve použít Lenetinu schopnost
vycítit blížící se smrt. Po chvilce soustředění vám pak na mapě zabliká určité
místo – Quest – který si žádá o vaší pozornost.

Questy
se dají všehovšudy rozdělit na dva druhy a to na ty kde „verbujete“
nové charaktery a ty ve kterých prolézáte dungeony – to vše již v nádherném
2D zpracování. A zatímco poletování po krajince žádný čas nestojí, navštívení
questu vám zabere povětšinou 2 dny.

Verbovací questíky probíhají velmi originálním způsobem kdy se vám po vybrání
místa z mapy přehrají okamžiky zachycující dění předcházející smrt hrdiny v
dané oblasti. Hráč v těchto případech nemá až na výjimky možnost nijak zasahovat
do běhu věcí, nezbývá mu nic jiného než sledovat jak se celá situace vyvine.
Hrdina po smrti vstoupí do služeb valkýry a verbování tak končí.

Mnohem
delší kapitolou je plnění regulérních úkolů, kterým strávíte většinu herního
času. Dungeon, do kterého se dostanete opět z hlavní mapy, je reprezentován
pomocí rozsáhlých dvourozměrných scenérii ve kterých se Leneth pohybuje jako
v klasické hopsačce. Řeší zde logické úkoly spojené s její schopností kouzlit
ledové krystaly, pomocí kterých lze mimo zmrazování běžných nepřátel stavět
cestičky na nedostupná místa. Občas se také vyskytne nějaká ta truhla k otevření,
ale hlavně mnoho potvor k pokoření. A v případě že narazíte na nevítanou společnost
hra přepne do tahového bojového zobrazení.

Tahový
bojový systém je řešen maximálně intuitivně. V bojující družině můžete mít nejvíce
čtyři postavy, přičemž ostatní mohou v klidu odpočívat odložené na později.
Každý ze čtyř charakterů je ovládán jedním z tlačítek na gamepadu, po jehož
stisku provede nakonfigurovanou akci, ať už útok nebo kouzlení. Díky tomuto
způsobu ovládání je velice lehké kombinovat výpady více postav zároveň a dosahovat
velice efektivních výsledků. Pokud se vám podaří uštědřit protivníkovi během
krátké doby velké množství úspěšných zásahů můžete použít útok speciální, který
je pro každý charakter unikátní.

Po
každé úspěšně dobojované bitvě přicházejí ke slovu zkušenosti a tak bych měl
říci něco o s tím spojených RPG prvcích ve Valkyrie Profile: Každá postava oplývá
velkým počtem atributů, první co uhodí do očí jsou základní vlastnosti jako
síla, obratnost a td. – nic zvláštního, tyto vlastnosti jsou pro postavu dané
a při postupu na vyšší úroveň se upravují automaticky. Pak jsou tu klasické
skilly typu umění boje, odolnost na magii a pod., které lze za body konkrétně
vylepšovat. A konečně charakterové rysy jako odvaha, nafoukanost, citlivost
a td., které lze za body zvyšovat nebo snižovat v závislosti na jejich pozitivním
či negativním vlivu. Soubor všech těchto aspektů určuje hrdinovu hodnotu, která
hraje roli při posílání duší do Valhaly. Jak jistě tušíte, není moudré převádět
do Valhaly hrdiny ihned, standardním postupem je nějaký čas si je nechat v Midgardu
a pořádně je vytrénovat abyste nahoru neposílali nějaký nedisciplinovaný póvl.
O své svěřence ale odesláním nepřijdete, nadále můžete sledovat jejich počínání
a osudy které je potkávají ve světě bohů. VP se tak vzdáleně podobá jakési tamagoči
farmě ve které pěstujete hrdiny :).

Předměty,
zbraně, lektvary aneb koření každé správné role playing game nemůže ani tady
chybět. Bojovníky kouzelníky, samuraje a podobnou dvounohou havěť můžete oblékat
do nejrůznějších hábitů a brnění, do pacek jim nastrkat roztodivné hůlky, mečíky
a sekerky, údy jim ověsit magickými talismany, zkrátka klasika jak má být. Tyto
hračky získáváte jako kořist z padlých nepřátel, otevřených truhel a nebo coby
nákup z Valhaly, který je možné uskutečňovat na ukládacích místech v dungeonech
a na mapě světa. Finanční prostředky k nákupu těžíte z truhel, z prodeje předmětů
a nemalými částkami vás také sponzoruje Odin při spokojenosti s vaším postupem.

To
by bylo k základním herním principům asi vše. Pochopitelně že jsem nejspíš na
mnohé zásadní fakty zapomněl a tak vám musí stačit pouze mé skromné ubezpečení
že Valkyrie Profile skutečně „funguje“ tak jak má a i přes značnou
dávku invence kterou autoři do nápaditého mixu vložili je radost ho hrát.

Pravidla,
byť jsou dobrým základem pro vybudování kvalitní zápletky, sama o sobě moc nezmůžou.
Naštěstí ani po stránce scénáře, jak již jsem naznačil, Valkyrie Profile nezaostává,
ba co víc je to jeho stránkou nejsilnější! VP je RPG nezvykle citově bohatým,
neustále se v něm propírá téma lásky, života a smrti. Osudy vašich rekrutů prostupuje
utrpení a nenaplnění životních představ stejně tak často jako nepochopení nebo
reflexe krutosti světa. Tento slaný dějový guláš je navíc okořeněn vaší bezmocností
cokoli nějak radikálně změnit. Valkýra si jen tak plachtí a hráč si může pouze
domýšlet o čem skutečně přemýšlí a zdali je vážně tak chladně praktická jak
se prezentuje. Postupem v ději narazíte na určité náznaky toho že to co děláte
– posílání duší do Valhaly – nemusí být až zas tak v pořádku jak se může zdát.
Setkáte se s protivníky, kteří mají tu svou pravdu a tu vaší tak podkopávají.
Dříve
nebo později se naše milá Valkýra a s ní i hráč bude muset rozhodnout na čí
straně vlastně stojí, nicméně toto rozhodnutí je tak zakamuflováno, že bez návodu,
nebo dokonalé znalosti běhu věcí, normální hráč jakoukoli šanci na změnu „nezvratného“
osudu nepostřehne. :)) Dočkat se můžete tří rozdílných zakončení a k tomu vysněnému
happy-endu nevede vůbec lehká cesta. Vše je jen na vás, dokážete něco udělat
pro charaktery z počítačové hry? Věřím že většina je toho schopná a právě pro
ní je přichystána odměna z těch nejkrásnějších – vědění :). Nutno podotknout
že se již tak dost dlouhá čistá hrací doba kolem 60 hodin tímto mnohakoncovým
zpestřením ještě více prodlužuje.

Kdyby
snad někdo pochyboval o kvalitách technického zpracování VP tak ho můžu jen
ubezpečit, že nejen podle mě, ale i podle názoru nekonečného zástupu lidí co
tento andělsky něžný produkt kdy recenzovali, je tato hra spolu s nejlepší 2D
střílečkou Ikaraguou považována za to nej co mohou dva prostory nabídnout. Fantastické
scenérie s několikavrstevnými posuvnými pozadími, dokonalé efekty kouzel a skvěle
nakreslené postavy umocňují spolu s motivující hudbou a bezkonkurenčním anglickým
dabingem již tak dobrý pocit z hraní. A jelikož se i tak znuděné individuum
jako jsem já dokázalo u této hry skvěle bavit, nemůžu jinak než orazit Lenetino
pravé křídlo známkou 10/10. :))

Hodnocení: 10/10

Rok vydání: 1999

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *